Zima je podle ajurvédy paradoxně je to nejlepší období pro naše zdraví, protože je nejsilnější náš vnitřní oheň agni (a ten, kdo má silný agni, je zdravý a mladý), protože agni se snaží dohnat externí nízké teploty. Také tělo se jej snaží mermomocí udržet, což můžeme cítit třeba n

na stažených pórech, které tak nepouští zbytečné teplo ven. Kvůli silnému trávicímu ohni možná budeme mít v zimě větší pocity hladu. Je proto nutné soustředit se spíš na jídla vydatná jako jsou kaše a polévky a neměli bychom zapomínat na kvalitní oleje. Možná se vám teď honí hlavou, že píšu o zimě jako o nejlepším počasí pro naše zdraví a imunitu a přitom jsou kolem všichni nemocní, soplí, kašlou. Pozor totiž na vytopené místnosti. Externí teplo v místnosti snižuje agni, které ale venku potřebujeme. Příliš velké horko doma nekvalitně zvyšuje pittu, která se smícháním s kaphou vytváří právě zahlenění.

Pokud se podíváme na kvality zimního počasí, které se budou odrážet na stavu našich dóš, je buď studené a suché, tedy zvyšuje vátu. Nebo studené a

mokré, což by zvyšovalo kaphu. Faktem je, že je zima období obou dóš a my nechceme na úkor jedné zvyšovat tu druhou. Proto se budeme snažit o co největší harmonizace dóš

, než o kompenzace a vyrovnávání. Zima je pro nás přirozeně taky obdobím většího přemýšlení, obzvlášť ke konci roku k tomu inklinujeme, což se také pojí s vátou i kaphou. Naším zimním úkolem je tedy uklidňovat kaphu, ale neprovokovat vátu a naopak. Čím toho docílíme? Jídlem a životním stylem.

Co (ne)jíst v zimě

Ve velmi chladném počasí automaticky inklinujeme smozřejmě k tomu jíst a pít teplá jídla a nápoje. To je dobře, váta i kapha mají obě studenou kavlitu, proto teplejší potraviny obě dvě dóši tlumí. Ráda bych ale začala opačně a přidala důležitou informaci, co v zimě rozhodně NEjíst, přitom se to objevuje často na běžných českých stolech v zimně naopak ve větším množství.
V zimě bychom neměli jíst citrusy a jiné exotické ovoce. Jakto? Jsou velmi ochlazující. Když si to vezmete logicky. Rostou v krajích, kde je extrémní teplo a jejich cílem je tamní obyvatele ochlazovat. Dříve nebyl globální dovoz a tak se člověk držel přirozenosti. Přitom si třeba pomeranč, mandarinky, ananas atd., dáváme především v zimě. Pokud prahnete po vitaminu C v přírodní podobě, sáhněte po šípkách. Mají v sobě více Céčka než kdejaký citron.

A co bychom tedy v zimě jíst měli?
Vydatná, teplá, dobře stravitelná jídla.
Na snídani budou opět v kurzu kaše. Především ovesná je velmi sytá a nebudou mít hlad ani lidé typu pitta.
Na oběd a večeři si dopřejte dušenou zeleninu nebo hutnou polévku na ghí.
Dejte si k tomu i pšeničný či žitný chleba, který je v zimě velmi doporučován, protože přirozeně zahřívá.
Dopřejte i např. quinou

, čočku, zelí, klíčky, kořenovou zeleninu. Kořením nešetřete.
V tomto období je vhodné téměř každé koření. Jedním z nejvíce ohřívacích koření je hřebíček a skořice a to vidíme často i na tradičních českých receptech. Zkuste taky muškátový ořech, římský kmín, anýz, zázvor, chilli.
Protože je toto období charakteristické silným trávicím ohněm, můžete si v menší míře dopřát i maso. Doporučeno je převařené mléko a v zimě tolik nevadí ani cukr a alkohol (tedy né že by jej ajurvéda doporučovala, ale v zimě nám uškodí nejméně).

Jak přizpůsobit

 náš den zimě aneb 10 zimních ajurvédských tipů.

Nejen jídlem, pitím, kořením a bylinkama, lze ovlivňovat stav našich dóš. Tady máte celkem deset tipů, které uklidnní vátu, nedovolí kaphě se rozlézat po těle a udrží teplo agni uvnitř těla.

1) Neponocujte. Ponocování příliš zvyšuje vátu a pozdní vstávání naopak kaphu. Naučte se spánkové disciplíně.
2) Používejte těžké parfémy. Uzemňují. Naakumulovaná váta umí člověka uvádět až do depresivních stavů a v menší míře máme hlavu roztěkanou a plnou strachů. 
3) Jako pohybovou aktivitu vyberte spíše posilovací cvičení, ve kterém se zaměříte na techniku provedení a preciznost. To kultivuje pittu. Pokud na tohle zrovna nejste, vyberte pohyb, který bude co nejvíce vědomý. Čili cokoliv, kde se budeme plně soustředit na to, co děláme. To kultivuje vátu. 
4) Nedávejte si poobědové šlofíky. Zhoršují trávení a zvyšují kaphu. 
5) Sprchujte se jen před cvičením, alespoň hodinu po cvičení ne. Cvičením zapalujeme vnitřní oheň agni, který bychom sprchou opět uhasili.

6) Ze stejného důvodu hodinu po cvičení nepijte. 
7) Ajurvéda doporučuje si v zimě dopřávat sex častěji. 

8) Dopřejte si pravidelnou masáž hlavy i těla. Používejte v zimě především sezamový olej. 

9) Netopte si doma příliš. Jak jsem psala výše, snižuje to trávicí oheň a navíc zvyšuje pittu, která při smíchání s kaphou způsobuje zahlenění.

10) Ráno se věnujte dechovým cvičením. Ráno je aktivní kapha v plicích, nedovolí jí to se tam usadit a bude nám lépe. Večer zkuste naopak meditaci, která přirozeně snižuje vátu.

RECEPT NA PEČENÝ LILEK aneb jedno z mých nejoblíbenějších klasických ajurvédských jídel.
Jojo, ráda tady připomínám, že ajurvéda může být jakákoliv - česká, německá (ale nesmíte si hned představovat bratwurst), čínská, indická. Indické jídlo není podmínkou ajurvédy, ale já jej mám občas ráda. Mám ráda jejich intenzivní kořeněnou chuť. Když jsme s mužem bydleli v Brně, naší nejoblíbenější zastávkou byla indická restaurace. Na rozdíl od ostatních jsem tam ale nechodila na jehněčí vindaloo, ale na pečený lilek s rajčaty. Tohle je jakási příbuzná verze, kterou ráda dělám doma.

Nelekněte se nákupního seznamu, většina z toho je koření, jídlo je to jednoduché a rychlé. 🙂 Bude potřeba
1 velký lilek nebo dva menší
4 menší stroužky česneku
2 chilli papričky
olej
2 rajčata
lžička římského kmínu
cibule
kousek čerstvého zázvoru
lžička mletého koriandru
čtvrt lžičky mletého chilli
lžička garam masala
sůl
Postup:
1. Do lilku vyřežeme 4 zářezy. Do tří vložíme stroužek česneku, do posledního jedno chilli. Lilek zprudka opečeme na pánvi na oleji ze všech stran tak, aby byl úplně měkký. Potom jej dáme do misky a necháme vychladnout. Dejte si tady pauzu ve vaření, protože vychladnutý lilek potom dáme na směs kořená na pánev a s tou se musí pracovat rychle. Jakmile lilek vychladne, oloupejte ho a rozmačkejte vidličkou úplně na pastu.
2. Na rozehřátém oleji rozvoním římský kmín, česnek a zázvor. Po minutě přidáme cibuli a chilli a necháme cibuli osmahnout do měkka. Potom přihodíme nakrájená rajčata a mletý koriandr a povaříme tak, aby z toho vznikla hutná pasta.
3. Přihodíme lilek. Pokud se nám jej nepodařilo úplně rozvařit a rozmačkat, podlijme trochou vody a ještě povařme. Navrch lžička garam masala a sůl a voilá geniální dobrota je na stole.

Boží je jak s rýží tak s plackama nebo ideálně s obojím. 🙂 A placky? Ty jindy, jo?

Dóši a guny. Asi nejčastěji používané cizí slovo v souvislosti s ajurvédou, které uslyšíte. Slovo, které se ve svém znění používá hlavně proto, že nemá jednoslovný český či anglický překlad. Guny jsou to, z čeho prvky vznikají, to, jak spolu reagují. Prvky vznikají ze SATTVA, to je informace, RADŽAS je proces a energie vzniku, TAMAS je ta hmota, materiál, výsledek reakce. Guny tedy definují emocionální konstituci člověka. Pomocí gun poznáme jakou mysl má člověk. Sattvická mysl je moudrá, přemýšlivá. Radžasická je jen ten pohyb, energie a tedy přehnané reakce. Tamasická je naopak zastavení a nicnedělání. Není tajemstvím, že jídlo neovlivňuje jen fyzickou stránku těla, ale i psychickou, a v ajurvédě se v této problematice řídíme právě pomocí gun. Mrkněme tedy společně na to, jaký je člověk řízený výrazně jednou gunou a jaké jídlo danou gunu - a tudíž danou náladu, naši mysl a emoce - podporuje. 

 

SATTVICKÁ STRAVA

Sattvické projevy emoci jsou přemýšlivé, sattvický člověk používá inteligenci, než něco udělá. Sattvický človek je tedy člověk střídmý a přemýšlivý. Jsou to lidé, kteří řeší problémy, rádi se učí nebo rádi učí. Lide, kteří raději poznávají, než vynášejí rozsudky. Je to člověk, který je vyrovnaný, žije v harmonii a spokojenosti.

Jaká strava bude tyto vlastnosti podporovat? Sattvická strava je lehká, čerstvá, zdravá, chutná, výživná, je z opravdového jídla, je to taková strava, která v nás sattvu živí, čili harmonii, pohodu, čistotu, klid, vyrovnanost. Především je to ale taková strava, která se hodí pro jakoukoliv dóšu, pro jakoukoliv typologii člověka a je lékem na všechny neduhy. Když jsme se ve škole učili o daném zdravotním problému, tak ano, byla tam nějaká specifická doporučení, ale tím prvním bylo "sattvická strava". No a konkrétně?Je to strava, ve které je tedy hodně zeleniny (tepelně upravené), luštěnin, obilovin, ghí, medu, mléka, ovoce, ořechy. Není v ní maso, bez nebo méně agresivního koření jako je chilli, kajenský pepř, česnek. Když tedy o nějakém jídle napíšu, že je to sattva, jedná se většinou o hromadu zeleniny hozenou na pánev, nebo pečenou, zajímavě ochucenou kořením, podušenou, s nějakou obilovinou, nejčastěji rýží. Nenudím se, vždycky mi to chutná, protože vždy to chutná jinak. Vždy je po tom lehko, energie na rozdávání, protože šetříme naše trávení. Hlava je čistá, nálada je fajn

 

RADŽASICKÁ STRAVA

Druhou gunou je RADŽAS. Radžas to je pohyb, akce a reakce. Radžasický člověk má přehnané emoce, je velmi expresivní, často volí ostřejší slova. Je to často někdo, kdo příliš nedodržuje pravidla. Jak se říkává "ten s tou

horkou hlavou" nebo u nás doma se říká "má v řiti vši". Radžasická strava právě podporuje tento neklid a agresi.

Kromě pár typicky radžasických potravin, se spíše než o potraviny jedná o přípravu jídla. Jsou to jídla velmi silně ostře kořeněná a jídla, která jsou ohřívaná (o tom, že ohřívané jídlo je pro ajurvédu jedno z nejhorších, jsem psala již několikrát).
Je to typicky také alkohol, káva a čokoláda. Obecně jsou to pokrmy bohaté na bílkoviny a jídla, kde jsou luštěniny hlavní složkou (ano, luštěniny jsou i v sattvické stravě, ale nejsou v ní dominantní). Radžas je cibule, česnek, křupavá zelenina (tedy neuvařená) a bílé maso. Je to obecně strava, která zkrátka vybízí k pohybu, je tedy klidně fajn si ji dopřát k fyzické práci. Protože je důležité říct, že ajurvéda nic nezakazuje. Jen ukazuje jak co funguje na tělo a co tím ovlivníme. Je jen na nás, jak stravu použijeme.

TAMASICKÁ STRAVA

Tamasickou stravu si všichni dokážeme představit asi nejlépe, její působení totiž cítím okamžitě, vyloženě ze života. Z toho českého blahobytného života. Co tím myslím? Představte si sváteční oběd u babičky. Vepřo knedlo zelo nebo řízky se salátem, svíčková nebo třeba kačena se zelím a knedlíkama. Jak nám po takovém obědě je? Těžko, jsme unavení, nic se nám nechce, nejraději bychom si "dali dvacet". To přesně je tamasické jídlo.

Těžké, tučné jídlo je tamasické. Jídlo, které je staré (třeba z předchozího dne si schováváte a ohříváte nebo jídlo zakonzervované). Jsou to typicky vajíčka, maso, právě ty knedlíky, pečivo nebo sýry. No a tak si představte, že většinou dokonce všechna tato jídla zkombinujeme dohromady. Podpoří to v nás tamas gunu. Co to znamená?

Tamas znamená v překladu lenost, malátnost a tupost. Tamas je zastavení (zatímco radžas je pohyb, sattva to je rovnováha). Tamasická mysl je otupělá, máme sklony k depresím, apatii. Nechceme nic řešit, ale vlastně nás to vnitřně užírá. No jak jsem psala...nepřipomíná vám to poobědové odfukování od babičky nebo třeba návštěvu fast foodu?

Meditaci bezesporu můžeme označit za ajurvédu. Meditace harmonizuje vátu, doplňuje naši prána váju pokud jsme unavení, označuje se jako lék proti bolestivé menstruaci protože tu právě způsobuje špatná apána váju. Meditace taky prokazatelně zlepšuje náš imunitní systém, zvyšuje naši kreativitu a pracovní produktivitu, přináší emoční stabilitu a redukuje stres. Že je meditace prakticky zázrak jsme možná už někde někdy slyšeli. Přesto ji rozhodně praktikujeme méně, než bychom měli. Neukazuju prstem, myslím obecně. Lidstvo obecně. Ono ve světle akčního světa jednadvacátého století je takové sezení v klidu se zavřenýma očima dost nuda. Výsledky se navíc nedostaví okamžitě, ale vyžaduje to od nás velkou dávku trpělivosti. A tak proto vám přináším trochu motivace aneb pojďme si fakt říct, co všechno nám meditace může přinést.

 

Meditace zlepšuje naši koncentraci. Umění soustředit se je se sociálníma sítěmi a celým světem v telefonu pekelně těžké řemeslo. Neumět se skutečně soustředit na jedinou věc nám ale udělá naši práci velmi chabou. Meditace zlepšuje koncentraci a tím i pracovní výkonnost a ušetří nám pracovní čas. Je také prokázané, že pomáhá naší kreativitě. Učí nás nejet na automat, ale vše si uvědomovat, soustředit se a tím pádem myslet, nejet jen v zajetých kolejích, ale hledat alternativy.

 

Meditace zvyšuje naši imunitu a zdraví. Dokonce se ví, že pomáhá k sebeléčení. Že je to šarlatánství? Není! Meditace totiž zpomaluje mozkové vlny.

Mozkové vlny jsou součástí elektromagnetického pole, které vzniká kolem mozku díky elektrické aktivitě neuronů.

Mozkové vlny řadíme dle jejich rychlosti. Gama vlny se dějí při přemýšlení. Beta vlny v bdělém stavu. Alfa vlny ve stavu uvolnění, odpočinku, duševní pohody. Tyto vlny zlepšují kvalitu spánku nebo učení a zvyšují produktivitu. Theta vlny najdeme až při hluboké relaxaci či meditaci. Dochází ke zkvalitňování dlouhodobé paměti. Při delta vlnách, které jsou jen v meditace či hlubokém spánku, dochází k regeneraci organismu a zlepšení imunitního systému.

 

Meditace nás zbavuje stresu. Dokázat pozorovat jen to, co se děje nám totiž ukáže především to, že většina stresu je jen vykonstruovaná v naší hlavě. Ano, život může být stresující, ale valná většina je jen přilévání oleje do ohně. Děláme si to horší. A když myslíme na to zlé i v momentech, kdy se nám nic zlého neděje, je to jako bychom platili nájem dvakrát.

 

Meditace nám přináší větší emoční stabilitu. Amygdala hraje hlavní tolik ve formování a uchovávání paměťových stop spojených s emočními prožitky. Ovlivňuje naše chování při strachu a radosti. Vědci z Bostonské univerzity s tímto podnikli zajímavý výzkum. Vytvořili dvě skupiny lidí. Jedni nemeditovali vůbec a druzí docházeli na pravidelné meditace. Po nějaké době všechny účastníky výzkumu posadili a promítli jim více než dvě stě obrázků a fotek jiných lidí v různých emočně náročných situacích. Negativních, pozitivních, smutných, veselých… U meditující skupinky došlo ke snížení aktivace amygdaly v reakci na všechny snímky. Meditace skutečně může zlepšit emočně stabilitu a reakci na stres. A vůbec poprvé tak bylo dokázáno, že meditace mění struktury našeho mozku i ve chvílích, kdy nemeditujeme. Změna je trvalejší. Tím, že redukuje meditace aktivitu v naší amygdale, můžeme redukovat i naše strachy a stresy.

Předtím, než začneme aneb 5 tipů jak na meditaci

  1. Veďte si meditační deník a dělejte zápisky. Stačí jen poznámky o tom, jak dlouho jste zrovna trénovali meditaci, jakou technikou, ve kterou denní dobu a jak vám to šlo. Nejen, že vás třeba napadne něco, co bude užitečné pro příště, ale zjistíte tím i co je pro vás to pravé ořechové.
  2. Musí Vám být pohodlně. Ani teplo ani zima. Aby oblečení neškrtilo a aby kostra moc nebolela.
  3. Najděte svoji pravidelnou denní dobu. Ráno je nejlepší, hlava ještě nemyslí na deset věcí, není unavená (i když máme pocit, že jo). Musí to být ale především náš ideální čas, kdy po nás nikdo nic nebude chtít. Nemusí být 100% ticho a klid, ale nikdo ať nás nevyrušuje.
  4. Jak dlouho? Z mé zkušenosti - déle než si myslíme. 20 minut denně minimálně. Proč? Dřív uvidíme na sobě výsledky, čili více motivace. Navíc netrénované hlavě trvá déle než přepne do nižších frekvencí. Je proto možné, že po pěti minutách bychom se výsledku ani nedočkali. Co se časovače týká - tip: používám aplikaci Insight Timer.
  5. Buďme na sebe hodní. Nebuďme na sebe nazlobení, když to nepůjde. Tělo taky hned neuběhne maraton.

Jaký má meditace záměr? Cha, chyták! V meditaci se o nic nepokoušíme, nic nechceme, nec

hceme se něčím nebo někým stát. Meditace je “become aware of things as they are”, čili chceme si jen uvědomit věci tak jak jsou. Prostě seďte. V tichu. Pozorujte dech, myšlenky, palec u své nohy, poslouchejte a vnímejte zvuky. Snažte se nepřemýšlet nad problémy lidstva, snažte se nemyslet vůbec. Jen buďte.

 

Podzim je nejen z pohledu ajurvédy nejnáchylnějším obdobím. To víme všichni, že na podzim býváme nejvíc nemocní, teče nám z nosu, bolí nás hlava nebo nás potkají různá nachlazení. Podzim, to je totiž větrná změna a tak mu dominuje dóša váta. Ta je ze své podstaty pohybem a velmi snadno se dokáže utrhnout ze řetězu, aniž bychom si to uvědomovali. Podzim je pro mě osobně nejoblíbenějším obdobím. Plískanice, zlaté mléko, svíčky a svetry, to si nechám líbit.  Jakkoliv romanticky to zní, má ale své “ale".

Na jakém principu to vlastně funguje? Jakto, že nás každé roční období nějak ovlivňuje a přináší specifické problémy či nemoci? Není to jen chladem a tím, že jsme se zapomněli při mrazivém podzimním ránu přiobléct. A jakto, že můžeme takto s jistotou říci tolik ajurvédských věcí k podzimu, když v Indii zcela určitě podzim, jak jej známe, neexistuje.

Z ajurvédy víme, že vlastnosti kolem nás - třeba právě vlastnosti počasí a vlastnosti potravin, které dáváme do nás, vytvářejí také naše vlastnosti. Těla fyzického i psychického. Když se podíváme na podzim, je nám potom jasné, že větrno, chladno a právě změna, kterou s sebou podzim nese znamená, že se tyto vlastnosti promítnou i do nás. Do popředí se dostává dóša váta.

Jak taková dominantní váta může vypadat? 

10 tipů jak předejít podzimním neduhům?

  1. Nejezte suchá, syrová, křupavá, či vzdušná jídla (jako například popcorn), naopak budou vhodná dobře stravitelné, teplé, uvařené pokrmy.
  2. Nespěte na tvrdé matraci.
  3. Na podzim vynechejte rychle sportovní aktivity, jako např. běhání.
  4. Neponocujte a nevynechávejte jídlo.
  5. Na podzim se určitě neotužujte!
  6. Oleje dávejte do těla zevnitř i zvenku. Hodně se mažte, vyzkoušejte abhyangu, olejovou masáž.
  7. Snažte se dodržovat pevný denní režim. Choďte spát ve stejný čas, vstávejte ve stejný čas, jezte ve stejný čas, mějte disciplínu, buďte na sebe tak trochu přísní. Disciplína a pravidelný řád dělá našemu tělu moc dobře, jakmile se ji naučí, samo ji bude vyžadovat.
  8. Zvolte relaxační, uklidňující a meditační aktivity. Pokud máte jógovou praxi, zpomalte, zjemněte.
  9. Hodně pijte.
  10. Udržujte se v teple, přioblečte se, zajděte si do sauny.

A co na podzim z pohledu ajurvédy jíst? 

Jídlo je velmi individuální věcí a obecně bychom jej měli přizpůsobit našemu tělu, tomu co nám dělá a nedělá dobře, ale bez ohledu na to, bychom na podzim měli všichni dodržovat tato jednoduchá jídelní pravidla.

Podzim nám zkrátka radí zpomalit, věnovat se sami sobě, nikterak na sebe nespěchat, to je vůbec základem boje proti zvýšené vátě. Zkuste si to letos dovolit a uvidíte, že fyzicky se letos obejdete bez tekoucího nosu a psychicky bez podzimních depresí.

Když se mě někdo zeptá, jaké základní ajurvédské rady bych mu dala bez konkrétní diagnostiky, odpovídám poměrně jasně, že nejdůležitější je 1) jíst jídlo, které bylo nebo je živé nebo mělo potenciál života (to jsou třeba semínka), 2) jídlo vždy jen čerstvě uvařeno 15 minut po vyndání ze sporáku a za 3) jíst dvakrát, maximálně třikrát denně. Obzvlášť to třetí pravidlo budí hodně dalších dotazů a kontroverze, že to nelze. A co velcí chlapi a sportovci, fyzicky pracující a matky, to musí mít hlad, to je blbost. Není a já vám hned vysvětlím proč, jen vám k tomu řeknu ještě jednu věc. Já mám jídlo ráda. Hodně. A myslím si, že jsem vždycky i hodně jedla. Často i kvantitativně. Vždycky jsem to dávala za vinu velkému energetickému výdeji, který mám a tak abych neměla hlad, držela jsem pět jídel denně, jak to předepisují výživové systémy. Ale energii jsem stále neměla. Dala jsem šanci dvěma lehce stravitelným jídlům denně a hle, najednou nemám hlad a je mi skvěle. Jak je to teda možné? 

 

Ajurvéda jako taková dbá především o naše trávení a o to, abychom měli dostatek energie. Předně musíme pochopit, že to jídlo nám energii především bere. Trávení je energeticky nejnáročnější práce, kterou děláme a navíc pokud není správně uvaření, okořeněné, zralé, snězené ve správný čas, pak je pro naše tělo velká zátěž jej zpracovat. To poznáme, že po jídle jsme vždycky nejvíce unavení. Čili více svačinek = více práce, nikoliv více energie. ⁠⁠

Trávicí proces je velmi zdlouhavý a náročný. Trvá 6 hodin a v průběhu něj se dějí rozdílné trávicí, enzymatické, vyživovací, vstřebávací a vylučovací procesy. Tělo potřebuje na dokončení trávení dostatek času! ⁠⁠ Pokud tedy trávení nedáme těch 6 hodin odpočinek mezi jídly, přeruší stávající trávicí procesy a uvede do pochodu nové. Přeruší stávající a nedokončí jej stejně kvalitně. Nejen, že nám to sebere hodně energie, ale dlouhodobě je to velmi nebezpečné. Snažte se mezi jídly pít vodu ale jen vodu. Pamatujte, že i káva nebo čaj je pro tělo stále něco. Něco, co tělo musí začít zpracovávat. Samozřejmě si kávu nebo čaj dejte, ale dávejte si k jídlům.

Trávení je o to energeticky náročnější o to víc, když nejíme v časy, kdy je aktivní naše dóša pitta.  Pitta a tedy trávicí ohně agni fungují primárně v časech 11 - 12 hodin a 17 - 19 hodin. V tyto časy je trávení nejméně náročné a tělo z jídla zpracuje nejvíce živin. V ajurvédě je říkadlo, že dospělý člověk jí dvakrát denně, dítě a nemocný třikrát. Pokud si ale den bez snídaně nedokážete představit, mezi 6-8 hodinou není vyloženě špatně. Jen je ráno aktivnější kapha dóša a snídaně se nám bude tedy hůř trávit. Okořeňte ji, např skořicí, půjde to pak lépe.

Proč se to doporučuje při hubnutí? Krátkodobě více jídle zvyšuje naši vátu, takže zhubneme, ale dlouhodobě to způsobuje degenerativní procesy v našem těle. Navíc je pak jednodušší kdejakou dietu udržet, protože prostě jsme zvyklí neustále něco uždibovat. Ano, ze začátku dvou jídel asi budeme mít hlad. Je to ale spíše ze zvyku, z psychického původu, než že bychom strádali. Taky si bohužel musíme uvědomit, že všechno v jednadvacátém století je obětí marketingu. Co myslíte, že je pro výrobce výhodnější? Když si koupíte svačinu nebo nekoupíte svačinu. Naučit se disciplíny hladu jde velmi rychle a přirozeně. Já vím, že to vzbudí spoustu nevůle a kontroverze, protože jídlo je pro nás prostě "comfort moments". Ale věřte mi, kdo tohle pravidlo dlouhodobě nezkusil zařadit do svého života neví, jakou úlevu a energii to přináší!

Na mléko teď dopadá spousty ran na čarodějnice. Může za naše akné, za špatné trávení, způsobuje alergie, intolerance, zahlenění. Doporučuje se nahrazovat mlékem mandlovým, rýžovým, kokosovým… a vůbec evidentně jakákoliv luštěninová či semínková potravina může být teď mlékem. To, proč se této bílé tekutině potom říká mléko a nemá s mlékem nic společného je mi sice záhadou, ale to teď vynechejme. My budeme mlékem nazývat jen to živočišné, ano? Ohledně mléka má totiž ajurvéda jasno. Mléko je lék.

Odpověď má ajurvéda i na to, proč je mléko tolik pranýřováno a proč dělá spoustě lidem takové problémy. Viník je stejný jako třeba u mouky. Průmyslové zpracování a odtučňování. Samozřejmě, že by nejzdravějším ideálem bylo mléko přímo od krav z pastvy, ručně nadojeno a požito maximálně 15 minut po dojení. Po něm mít akné nebo další alergické problémy mít nebudete. Takové mléko je skutečně léčivé. Mléko, které vypijeme za delší dobu než zmíněných patnáct minut, je velmi pitta provokující a proto ano, akné, ekzémy, špatné trávení a alergie, jsou oprávněně připisovány této potravině. I s tím si ale ajurvéda umí poradit. Jak? Vařením.

V ajurvédě měníme pomocí kuchyňské úpravy kvalitu potravin. Nepřevařené mléko, pasterované, je velmi těžké na trávení a je nejen kapha, ale i pitta provokující, což není úplně dobrá dvojka. Mléko před konzumací převařme a rázem se z něj stane pokrm velmi lehký na trávení, který snižuje vátu a pittu, zvyšuje kaphu. Ale zdravě. Vyhněmě se obloukem mlékům odtučněným! Správně by kravské mléko mělo mít 3 - 5% tuku!

Takové plnotučné převařené mléko

woman holding glass jar

Samozřejmě jsou jiné druhy živočišného mléka. Přínosy kravského mléka jsme si výše už popsali, dále se často můžeme potkat s mlékem kozím. Takové mléko je lehké na trávení a je skvělé pro lidi se zvýšenou pitta dóšou. Naopak mléko ovčí je velmi těžké na trávení, ale s tím si nedělejte hlavu, samotné se prakticky nepije, asi si dokážete představit spíše produkty z ovčího mléka, ale ne nápoj jako takový samotný. V Asijských vysokohorách je velmi oblíbené buvolí a jačí mléko, která jsou velmi mastná, hustá a jsou právě skvělá pro lidi s vysokou fyzickou zátěží. Mimochodem trochu zajímavosti a kontroverze do toho všeho. K nabrání síly je samozřejmě nepřekonatelné i mléko mateřské, tedy lidské. A v Americe je z toho už pěkný byznys. Ženy, které trpí hyperlaktací, tam totiž přebytek svého mléka prodávají profesionálním kulturistům.

Mléko se dá také kombinovat s různým kořením a tím určitým způsobem měnit jeho účinky. S muškátovým květem je to skvělá medicína pro zlepšení trávení. Se zázvorem pomáhá proti zahlenění. A s kurkumou je dezinfekční a používá se pro hojení ran a po operacích.

Pozor ale. Mléko neznamená mléčné výrobky. Jogurty, podmáslí, sýry, máslo… ty mají jiné kvality. O tom snad někdy příště.

“Nehledám království ani nebe, jenom chci, aby živým bytostem skončily všechny bolesti a trápení.”

Tak bychom, trochu básnicky a honosně, mohli jedinou větou popsat, co to je ajurvéda. Protože faktem je, že ajurvéda zkrátka touží po tom, abychom byli zdraví, měli energii a měli nejen dlouhý, ale i plnohodnotný život. Dává nám jasný návod, co pro takový život jíst, pít, jaký denní režim dodržovat, jakým pohybovým aktivitám holdovat, zkrátka nabízí balíček zdravého životního stylu, ale taky kompenzační techniky, pokud zdraví nejsme. Je v principu vlastně hrozně jednoduchá. Je nádherná, je logická, je přirozená, je funkční, je rozsáhlá, je komplexní. Ajurvéda, je prostě všechno, co potřebuješ ke štěstí. Opravdu, hele.

Na první přednášce se nás učitel zeptal, co je cílem života. My všichni poměrně jasně odpověděli, že cílem života je, abychom byli šťastní. Taková ta klasicka johno-lennonovská hláška. Pro každého takové štěstí vypadá potom ale samozřejmě jinak. Učitel se nás zeptal. A když byste byli nemocní, každý den vás něco bolelo nebo dokonce trápilo, že jste vážně nemocní, mohli byste být i tak šťastní? No, nemohli, že jo. To nejde. Bez zdraví štěstí není.

Dlouho jsme se chtěla vyvarovat tomu začít popis toho co ajurvéda je tím, co vlastně není, ale nějak mi to nedá. Nejdřív zbouráme zdi a potom postavíme nové základy. Globalizace a turismus v 80. letech způsobili, že se ajurvéda stala moderní. Víte o tom, že třeba Beatles měli vlastního jóga a ajur guru no a co dělali Beatles, chtěl dělat celý svět. Jenže západní moderní svět je taky ohromně rychlý a chce všechno hned a jednoduše. A tak se ajurvéda do podvědomí nedostala pomalým a logickým životním stylem, ale rychlou pomocí formou bylinek, koření a čajů. Fancy masážemi, tabletkama a doplňkama stravy, nebo drahou krásnou ajurvédskou kosmetikou. Protože přece když je na kosmetice napsáno ajurvédská, tak je lepší, no ne?

Cílem této moderní ajurvédy je léčit nemoc. Opravdová ajurvéda chce léčit člověka. Čili hledá příčinu problému a nesnaží se jen utlumit její projevy. Moderní ajurvéda používá jednoduché a rychlé metody bez námahy, ajurvéda opravdová ale vyžaduje dlouhodobou a stálou změnu životního stylu.

A já vím, pořád mluvím hodně opisně a nekonkrétně. Pojďme to hodit do stručných bodů

Ajurvéda

... je komplexní zdravý životní styl

... znamená v překladu “věda o životě”. V sanskrtu, prastarém jazyku, `ájur` znamená život a `véda` znamená věda.

... stravování bere velmi individuálně podle člověka a říká, že není potravina dobrá nebo špatná. Pro jednoho může být lékem, pro druhého jed

... pracuje s kvalitami a vlastnostmi potravin a kvalitami našeho okolí (počasí, životní rytmus atp.). To, co jíme, takové kvality v nás převládají. To, co nám chybí, to můžeme doplnit jídlem, pohybem a dalšími každodenními věcmi.

... pracuje s člověkem na základě systému tří dóš. Dóši popisují základní funkční principy v těle každého člověka a definují to, jak člověk vypadá a jak se chová. Snažíme se, aby jedna z dóš nebyla příliš slabá, silná nebo kvalitativně špatná a nezpůsobovala tak nemoci.

... stravování tedy nastavuje na základě této typologie člověka

... určuje tuto individuální typologii člověka na základě osobní konzultace a pulzní diagnostiky

... se snaží udržovat trávení neboli trávicí oheň zdravý a silný, protože zdravé trávení je základ zdraví

... pracuje i s podpůrnými metodami jako jsou bylinky, koření, očistné techniky, marmové terapie či masáže

... není nutně indická, pracuje na principech, které jdou přenést i do české kuchyně

... má odpovědi na všechny zdravotní problémy

Víte, že…
Ajurvédu můžeme taky nazvat jako babičku všech medicín. Ačkoliv jsou její přesné kořeny těžko dohledatelné, z důvodu historických a kulturních, je stará více než 5tisíc let. Například ale víme, že z ní vychází tradiční čínská medicína a dokonce i západní medicína, jak ji známe my. Ajurvéda totiž mezi své disciplíny taky zahrnuje např. pediatrii, gynekologii, geriatrii, toxikologii, chirurgii, ORL, všeobecné lékařství či psychologii, dokonce i plastickou chirurgii.

Visit our FacebookVisit our Instagram
©2021 ajurvedacesky
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram